Předvánoční čas v kuchyni bez plýtvání

Moudrost našich babiček v moderním pojetí

Každý z nás si rád vzpomene na své předky. A také na jejich moudra. Určitě jste i vy mnohokrát od svých babiček či prababiček slyšeli, že jídlem se neplýtvá. Pro ně bylo vyhození jídla nemyslitelné – zpracovávaly vše do posledního drobečku, a to nejen z důvodu šetřivosti či nouze, ale i úcty k jídlu.

Dnes se myšlenka minimalizace plýtvání a vzniku zbytečného odpadu postupně vrací, jen v trochu modernějším pojetí. Už dopředu prozradíme, že to není žádná utopie ani snaha o dokonalost. Je to prostě jen změna přístupu a vážení si toho, co máme. Že z tvrdé patky chleba uděláme krutony, že slupky z mrkve přidáme do vývaru, že přezrálé ovoce proměníme ve voňavý koláč…

Důvodů, proč začlenit tento postoj do každodenního života, je mnoho. Nejvíce alarmující je však fakt, že v průměru každý z nás vyhodí 60 kilogramů jídla ročně. Za celou Českou republiku se tak dostáváme na nepředstavitelné množství 600 000 tun potravinového odpadu za rok. Tím plýtváme nejen jídlem samotným, ale i obrovským množstvím energie a vody, které bylo na výrobu a dopravu spotřebováno. 

Závazek nejen pro konec roku? Přistupovat k jídlu efektivně

Standardně si předsevzetí dáváme až na začátku nového roku. Možná je ale právě teď správný čas na výjimku a závazek ke snaze, že (nejen) při předvánočním shonu budeme nahlížet na potraviny s rozmyslem.

Důležité je uvědomit si, že cesta k minimalizaci potravinového odpadu nezačíná v lednici. Začíná už v obchodě. V tom momentu, kdy bez rozmyslu sáhneme po dalším balení sýra, i když doma máme ještě jedno. Nebo když nakupujeme hladoví, unavení, bez seznamu a bereme vše, co nám přijde pod ruku. Zkuste proto několik jednoduchých kroků, které vám pomohou proměnit nákupní rutinu:

• Před cestou do obchodu si sepište seznam – myslete na to, co už doma máte a co budete skutečně potřebovat.
• Nakupujte s plným žaludkem – hlad vede k impulzivním rozhodnutím.
• Preferujte volně prodejné potraviny – můžete si vzít přesně tolik, kolik potřebujete.
• Nekupujte zlevněné výrobky jen proto, že jsou ve slevě – žádná úspora se nekoná, pokud dané potraviny nezužitkujete, a nakonec je vyhodíte.
• Preferujte sezónní suroviny – hrušky, jablka, dýně, kořenovou zeleninu. Jsou chutnější, levnější a méně náročné na dopravu.
• Bezobalové obchody a vlastní nádoby vám pomohou snížit odpad z obalů.

Nenechte se zmást trvanlivostí

Možná i vám se někdy stalo, že jste vyhodili potraviny jen proto, že jim skončila trvanlivost. Bylo tomu ale opravdu tak? Mnohdy se totiž zaměňují dva údaje na etiketách, které vedou ke zbytečnému plýtvání. 

„Minimální trvanlivost“ totiž neznamená, že je potravina po tomto datu nekonzumovatelná. Je to pouze orientační údaj a garanci kvality výrobcem. Rýže, sušenky, těstoviny nebo konzervy bývají použitelné i týdny po něm. Stačí se řídit smysly: čichněte, ochutnejte, zhodnoťte.

Naopak údaj „Spotřebujte do“ byste měli respektovat kvůli možným zdravotním rizikům, a to zejména u masa, ryb nebo mléčných výrobků.

Správné skladování potravin je základ

Kromě samotné trvanlivosti potravin je důležité i správné skladování, které prodlouží jejich použitelnost.

• V lednici mějte systém: novější potraviny dávejte dozadu, starší dopředu.
• Zeleninu skladujte odděleně – některé druhy (např. rajčata, jablka) urychlují zrání ostatních.
• Chléb uchovávejte v látkovém pytlíku nebo utěrce – vydrží déle než v plastu.
• Vařené pokrmy dávejte do lednice v uzavíratelných krabičkách.

Kreativita v kuchyni

Předcházení potravinovému odpadu rozhodně není nuda. V kuchyni můžete dát naplno průchod své fantazii a kreativitě, abyste využili veškeré zbytky. Přezrálé ovoce vám například poslouží do smoothie, koláče nebo na výrobu domácí marmelády, zbytky pečeného masa zužitkujete do rizota či sendviče, zeleninové odřezky poslouží do polévky či k výrobě zeleninových chipsů, tvrdý sýr zapečte s těstovinami. Tvrdší kousek chleba proměníte v krutony či strouhanku na pečení, nať z mrkve může posloužit na výrobu pesta.

Využít můžete také mrazák a zbylé ovoce či zeleninu zamrazit. Stejně tak zamrazte i zbytky omáček či vývaru. Z ovoce můžete vyrobit zmrzlinu, bylinky lze nasekat a zamrazit jako základ pro dochucení pokrmů. 

Bioodpad patří do kompostu

I přes veškerou snahu přeci jen nějaký biologicky rozložitelný odpad v kuchyni zůstává. Rozhodně jej 
nevhazujte do směsného odpadu
, v němž jen zabírá místo a končí obvykle na skládkách. Namísto toho mu dejte šanci na další využití. 
Slupky, jádřince, zbytky zeleniny a ovoce, kávová sedlina, čajové sáčky atd. patří do kompostu, kde se postupně rozkládají na kvalitní hnojivo. A nezapomínejte, že kompostovat jde i bez vlastní zahrady. Existují komunitní kompostéry nebo vermikompostéry do bytu, kde se bioodpad rozkládá zcela bez zápachu.