Sušené KVĚTINY - Krásný rok

Líbí se vám kytice a vazby ze sušených květin? Tak právě pro vás jsme na Švihovské vrchovině navštívili květinářku, která tomuto
kouzlu doslova podlehla.

Květinové vazby ze sušených květin — ROZMANITÉ NÁROKY Každá květina pro sušení se musí sbírat ve vhodnou dobu. Levandule, obilí nebo slaměnky je nutné trhat okamžitě, jakmile vykvetou. Naopak třeba hortenzie se trhá až těsně předtím, než by začala odkvétat. Jinak nevydrží a během sušení opadá.

V malebné kopcovité krajině nad Švihovem u Klatov žije v miniaturní vesničce Újezdec Vendula Strejcová, která před lety propadla poetice sušených květin a vazání suchých vazeb a věnců. „S vazbou kytek jsem začala vlastně už na škole,“ vzpomíná sympatická Vendula. „Musím přiznat, že jsem dokonce párkrát šla i za školu a nabízela květiny třeba do restaurací jako stolní dekorace.

Ze začátku ne suché, ale vazby z živých květin. Už tehdy mě mrzelo, že kytka vypadá krásně jen pár dní a pak uschne. Až později jsem se dostala k sušeným květinám. Chodila jsem na minitržiště na plzeňském Chodském náměstí, kde jsem stávala mezi důchodci prodávajícími vlastní výpěstky,“ směje se. To bylo ještě dávno předtím, než začala éra prvních farmářských trhů. Paní Strejcová pracovala čtrnáct let jako sociální pracovnice s handicapovanými dětmi a toto byl spíše takový koníček spojený s vedlejšákem. Najednou ale začalo zájemců o její věnce a vazby výrazně přibývat, a tak se rozhodla věnovat se svojí velké lásce, suchým květinám, naplno.

POČÁTEK VAZBY Vendula Strejcová přidělává trs lnu k podkladovému slaměnému kolu. Pracuje podobně, jako když se pokládá střešní taška. Vkládá na sebe jednotlivé trsy, postupuje jedním směrem a omotává je slabým provázkem. Slaměná kola paní Strejcová nevyrábí, kupuje je od výrobce z Kašperských Hor.

FINÁLNÍ UZEL Až dojde z druhé strany tam, kde začínala, celou dekoraci ještě natřese, upraví a provázek utáhne. A je hotovo!

NÁKLAĎÁK PLNÝ KVĚTIN

Nezbytný pro tuto práci je dostatečný přísun materiálu – sušených květin. „Pěstování květin a péče o ně je hrozná dřina, často s nejasným výsledkem. Z vlastních zdrojů mám pouze obilí pěstované tady a len, který roste na polích patřících výzkumnému ústavu u nedalekého Staňkova,“ vysvětluje paní Strejcová. Některé květiny si objednává od velkopěstitelky z Olomoucka, ale drtivá většina pochází z Maďarska. „Většinou tak jednou za rok na konci léta přijede nákladní auto plné beden se sušenými květinami. Protože se jedná o závoz na celý rok, jsou pak květiny rozmístěné po celé dílně i domě. Ve sklepě, na půdě a ve všech kamrlících,“ usmívá se.

Vysušené květiny je nutné skladovat ve tmě a v nepříliš suchém prostředí, aby rostliny nepraskaly a neopadávaly. Sezona trvá pro paní Strejcovou téměř po celý rok a každá etapa roku je specifická. „Začíná to už v únoru, kdy připravuju Velikonoce, v létě jsou to zase hodně kytice. Pak přicházejí podzimní věnce, dušičkové a samozřejmě adventní na Vánoce. Třeba těch dušičkových vážu přibližně šest set. To pak mám limity, kolik věnců musím denně udělat, ale je fakt, že mi pak rodina pomáhá stříhat kytky nebo dozdobovat věnce. V těch chvílích to u nás vypadá jako v malé manufaktuře. Manžel, který se živí ručním tkaním látek na stavu, má více práce zjara, u mě je to spíše na podzim, kdy mi může hodně pomoci. S mužem i pravidelně vyjíždíme se stánkem na nejrůznější řemeslné trhy,“ vysvětluje paní Strejcová a při rozhovoru s lehkostí váže velký věnec ze lnu, hlohu, řebříčku a dubového listí, který ohlašuje, že podzim a týdny zasvěcené suchým květům jsou právě v plném proudu.

Líbí se vám věnce Venduly Strejcové? K dispozici jsou na Fleru na www.fler.cz/vendula-strejcova