Ne každý kovář vás pustí do své dílny, protože i kovadlina se prý dá zničit. Roman Pausch z Bubovic se však rozhodl své vysněné řemeslo přiblížit ostatním tak, že je pozve do dílny a nechá je, aby si všechno osobně vyzkoušeli.  Začalo to kdysi dávno u Televizních novin. Roman se jako malý kluk těšil na jejich znělku, protože v ní byl chlapík se svářečskou maskou a odletovaly od něho jiskry na všechny strany. Tenhle obrázek skutečného mužného řemesla si s sebou nesl, když se hlásil v patnácti do učení na kováře. „V patnácti letech málokdo ví, co by chtěl dělat celý život, ale já to věděl,“ vypráví pětačtyřicetiletý chlapík ve stylovém kovářském tričku, které pro něho navrhl jeho syn.…